{"id":447184,"date":"2021-12-27T15:35:14","date_gmt":"2021-12-27T12:35:14","guid":{"rendered":"https:\/\/alegria-realestate.com\/?p=447184"},"modified":"2025-08-14T21:30:32","modified_gmt":"2025-08-14T18:30:32","slug":"spanish-santa-claus-and-other-new-year-characters-in-spain","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/alegria-realestate.com\/cs\/articles\/life-in-spain\/spanish-santa-claus-and-other-new-year-characters-in-spain","title":{"rendered":"\u0160pan\u011blsk\u00fd Santa Claus a dal\u0161\u00ed novoro\u010dn\u00ed postavy ve \u0160pan\u011blsku"},"content":{"rendered":"

V\u00e1noce a Nov\u00fd rok ve \u0160pan\u011blsku jsou \u010dasem tajemstv\u00ed, kouzel a samoz\u0159ejm\u011b d\u00e1rk\u016f. A pokud v Rusku d\u011bti \u010dekaj\u00ed se zatajen\u00fdm dechem na otce Frosta a jeho vnu\u010dku Snegurochku, v USA spolu s mnoha zem\u011bmi z\u00e1padn\u00ed Evropy a Austr\u00e1lie \u2013 Santa Clause, v \u010c\u00edn\u011b \u2013 Sho Hin, ve Finsku \u2013 Joulupukki, pak se \u0161pan\u011blsk\u00e1 ekvivalentn\u00ed postava jmenuje Papa Noel a je o\u010dek\u00e1v\u00e1na s nemen\u0161\u00edm nad\u0161en\u00edm. Nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed na tom je, \u017ee pro mal\u00e9 \u0160pan\u011bly to zdaleka nen\u00ed jedin\u00fd d\u00e1re\u010dek: v r\u016fzn\u00fdch \u010d\u00e1stech zem\u011b maj\u00ed sv\u00e9 postavi\u010dky \u2013 \u010dasto neuv\u011b\u0159iteln\u011b barevn\u00e9 a vtipn\u00e9 \u2013 a pr\u00e1v\u011b o nich si dnes pov\u00edme. Jeliko\u017e je Santa Claus po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b pova\u017eov\u00e1n za nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00edho hrdinu v\u00e1no\u010dn\u00edch a novoro\u010dn\u00edch sv\u00e1tk\u016f, za\u010dn\u011bme jeho \u0161pan\u011blsk\u00fdm prot\u011bj\u0161kem.<\/p>\n

\u0160pan\u011blsk\u00fd Santa Claus \u2013 Papa Noel <\/h2>\n

\"\u0160pan\u011blsk\u00fd Papa Noel je mal\u00fd, b\u0159ichat\u00fd sta\u0159\u00edk s r\u016f\u017eovou l\u00edc\u00ed, oble\u010den\u00fd v \u010derven\u00e9m obleku a s dlouh\u00fdm b\u00edl\u00fdm plnovousem: tento obr\u00e1zek milovan\u00e9 v\u00e1no\u010dn\u00ed postavy zn\u00e1 t\u00e9m\u011b\u0159 ka\u017ed\u00e9 \u0161pan\u011blsk\u00e9 d\u00edt\u011b. Chcete zn\u00e1t legendu o jeho vzniku? P\u0159\u00edb\u011bh m\u00e1 hlubok\u00e9 ko\u0159eny a vypr\u00e1v\u00ed o jist\u00e9m Nicolasovi de Bari, kter\u00fd se pozd\u011bji stal zn\u00e1m\u00fdm jako svat\u00fd Mikul\u00e1\u0161. Narodil se ve 4. stolet\u00ed do vzne\u0161en\u00e9 a bohat\u00e9 rodiny v l\u00fdkijsk\u00e9m m\u011bst\u011b Patara, kter\u00e9 se nach\u00e1z\u00ed na \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00edho Turecka. Nicholas od ran\u00e9ho d\u011btstv\u00ed vynikal svou laskavost\u00ed a \u0161t\u011bdrost\u00ed v\u016f\u010di znev\u00fdhodn\u011bn\u00fdm, v\u017edy se jim sna\u017eil pomoci, jak nejl\u00e9pe um\u011bl. Kdy\u017e byl chlapec velmi mal\u00fd, ztratil sv\u00e9 rodi\u010de kv\u016fli nel\u00edtostn\u00e9 morov\u00e9 epidemii, kter\u00e1 mu zanechala d\u011bdice velk\u00e9ho jm\u011bn\u00ed. Bohatstv\u00ed ho v\u0161ak nezl\u00e1kalo: v 19 letech se Nicholas rozhodl rozdat ve\u0161ker\u00fd sv\u016fj majetek t\u011bm nejpot\u0159ebn\u011bj\u0161\u00edm a odjel se sv\u00fdm str\u00fdcem do m\u011bsta Myra (hlavn\u00edho m\u011bsta starov\u011bk\u00e9 Lykie), aby se v\u011bnoval kn\u011b\u017estv\u00ed. Tam se Nicholas mohl snadno vy\u0161vihnout do hodnosti arcibiskupa a jeho osobnost byla uct\u00edv\u00e1na v Turecku, \u0158ecku a Rusku. Byl tak\u00e9 pova\u017eov\u00e1n za patrona n\u00e1mo\u0159n\u00edk\u016f, proto\u017ee podle legendy, kdy\u017e se n\u00e1mo\u0159n\u00edci ocitli uprost\u0159ed stra\u0161liv\u00e9 bou\u0159e na otev\u0159en\u00e9m mo\u0159i a c\u00edtili se ztraceni, za\u010dali se k tomuto sv\u011btci modlit a voda kolem nich se uklidnila. Svat\u00fd Mikul\u00e1\u0161 (San Nicol\u00e1s) zem\u0159el 6. prosince 345. Proto\u017ee se uk\u00e1zalo, \u017ee toto datum je mysticky bl\u00edzk\u00e9 V\u00e1noc\u016fm, bylo rozhodnuto, \u017ee tento sv\u011btec je ide\u00e1ln\u00ed postavou pro rozd\u00e1v\u00e1n\u00ed d\u00e1rk\u016f a sladkost\u00ed dob\u0159e vychovan\u00fdm d\u011btem o V\u00e1noc\u00edch. Od 6. stolet\u00ed se na jeho po\u010dest za\u010daly stav\u011bt kostely a v roce 1087 byly jeho ostatky p\u0159evezeny do italsk\u00e9ho m\u011bsta Bari, kde je sv\u011btec zn\u00e1m pod jm\u00e9nem San Nicola di Bari a v Rusku se mu ne\u0159\u00edkalo jinak ne\u017e Mikul\u00e1\u0161 Divotvorce. Sv\u011btcovy ostatky, kter\u00e9 jsou uchov\u00e1v\u00e1ny v bazilice svat\u00e9ho Mikul\u00e1\u0161e v Bari, p\u0159ij\u00edmaj\u00ed po cel\u00fd rok neust\u00e1l\u00fd proud poutn\u00edk\u016f. Z na\u0161\u00ed zem\u011b jich je obzvl\u00e1\u0161\u0165 mnoho, a proto se tomuto m\u00edstu za\u010dalo \u0159\u00edkat \u201erusk\u00e9 m\u011bsto\u201c. Ve 12. stolet\u00ed se za\u010daly objevovat katolick\u00e9 tradice spojen\u00e9 se jm\u00e9nem svat\u00e9ho Mikul\u00e1\u0161e. Rychle se roz\u0161\u00ed\u0159ily po cel\u00e9 Evrop\u011b a v 17. stolet\u00ed p\u0159inesli holand\u0161t\u00ed p\u0159ist\u011bhovalci zvyk do Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f, kde se dodnes p\u0159es noc vynech\u00e1vaj\u00ed dom\u00e1c\u00ed su\u0161enky nebo dorty se sklenic\u00ed ml\u00e9ka jako poho\u0161t\u011bn\u00ed pro Santa Clause. Mimochodem, jm\u00e9no "Santa Claus" vzniklo d\u00edky zvuku sv\u011btcova jm\u00e9na v n\u011bm\u010din\u011b – San Nikolaus – tak vznikl "Klaus". V historii se podoba svat\u00e9ho Mikul\u00e1\u0161e de Bary nebo svat\u00e9ho Mikul\u00e1\u0161e nebo Mikul\u00e1\u0161e Divotvorce v\u00fdrazn\u011b li\u0161ila od toho, co je mu p\u0159ipisov\u00e1no dnes: m\u011bl jemn\u00e9 rysy a byl vysok\u00fd. To, \u017ee je dnes hojn\u011b zobrazov\u00e1n s ta\u0161kou a m\u00e1 silnou pov\u011bst d\u00e1rce, souvis\u00ed s jednou z legend, kter\u00e1 ho obklopuje. V d\u00e1vn\u00fdch dob\u00e1ch \u0159\u00edkali, \u017ee se n\u00e1\u0161 sv\u011btec jednoho dne dozv\u011bd\u011bl, \u017ee jeden z jeho soused\u016f prod\u00e1 kr\u00e1su jeho t\u0159\u00ed dcer, proto\u017ee pro n\u011b nem\u00e1 pen\u00edze na v\u011bno. Tehdy se svat\u00fd Mikul\u00e1\u0161 rozhodl, \u017ee do jejich domu tajn\u011b vhod\u00ed m\u011b\u0161ec zlat\u00fdch minc\u00ed. D\u00edky tomu mohl nat\u011b\u0161en\u00fd otec snadno provdat svou nejstar\u0161\u00ed dceru. Tot\u00e9\u017e se stalo s druhou dcerou. Kdy\u017e p\u0159i\u0161la \u0159ada na nejmlad\u0161\u00edho, rozhodl se otec \u010d\u00edhat na \u0161t\u011bdr\u00e9ho d\u00e1rce, a kdy\u017e Nikolaje poznal, vrhl se mu k noh\u00e1m, aby mu pod\u011bkoval za z\u00e1chranu rodiny p\u0159ed potupou. Po\u017e\u00e1dal ale starce, aby nezmi\u0148oval sv\u00e9 jm\u00e9no a neprozrazoval v\u0161em sv\u00e9 dobr\u00e9 skutky. Podle legendy, kdy\u017e svat\u00fd Mikul\u00e1\u0161 hodil do domu m\u011b\u0161ec minc\u00ed, n\u00e1hodn\u011b p\u0159ist\u00e1l v pun\u010do\u0161e zav\u011b\u0161en\u00e9 u krbu, aby uschl: tak se zrodil n\u00e1pad h\u00e1zet v\u00e1no\u010dn\u00ed d\u00e1rky do d\u011btsk\u00fdch pun\u010doch. Kde se ale vzal p\u0159\u00edb\u011bh o san\u00edch, sobech a Santovi l\u00e9taj\u00edc\u00edm po obloze s krabicemi d\u00e1rk\u016f? A takhle se to stalo. V roce 1823 napsal anglick\u00fd spisovatel Clement Moore b\u00e1se\u0148 nazvanou \u201eN\u00e1v\u0161t\u011bva svat\u00e9ho Mikul\u00e1\u0161e\u201c, zobrazuj\u00edc\u00ed Santa Clause let\u00edc\u00edho oblohou na magick\u00fdch san\u00edch ta\u017een\u00fdch jeho v\u011brn\u00fdmi soby \u2013 Rudolfem, Blitzenem, Vixenem, Donderem, Tane\u010dn\u00edkem, Dasherem, Kometou, Amorem a Prancerem. P\u0159ed t\u00edmto d\u00edlem Je\u017e\u00ed\u0161ek rozd\u00e1val sv\u00e9 d\u00e1rky p\u0159i proch\u00e1zce nebo j\u00edzd\u011b na koni. Tak\u00e9 se v\u011b\u0159\u00ed, \u017ee sou\u010dasn\u00fd vzhled hlavn\u00ed novoro\u010dn\u00ed postavy dali Ameri\u010dan\u00e9. V roce 1931 spole\u010dnost Coca Cola Company pov\u011b\u0159ila kresl\u00ed\u0159e Thomase Nasta, aby nakreslil Santa Clause pro svou v\u00e1no\u010dn\u00ed kampa\u0148 v obraze, kter\u00fd by se lidem v\u00edce p\u0159ibl\u00ed\u017eil. Tak vznikl Santa Claus, oble\u010den\u00fd v \u010dervenob\u00edl\u00e9m obleku, s \u0161irok\u00fdm p\u00e1skem a \u010dern\u00fdmi botami, co\u017e dodnes z\u016fst\u00e1v\u00e1 jeho nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edm popisem. Tato prom\u011bna ud\u011blala ze Santa Clause nejen roztomilou v\u00e1no\u010dn\u00ed postavi\u010dku, ale tak\u00e9 silnou reklamn\u00ed zna\u010dku \u2013 z\u00e1ruku \u00fasp\u011bchu, kterou o V\u00e1noc\u00edch za\u010daly vyu\u017e\u00edvat r\u016fzn\u00e9 spole\u010dnosti, aby upoutaly pozornost d\u011bt\u00ed na sv\u00e9 v\u00fdrobky. Santa Claus se tak stal silnou glob\u00e1ln\u00ed zna\u010dkou, kter\u00e1 je neust\u00e1le vyu\u017e\u00edv\u00e1na k propagaci v\u00e1no\u010dn\u00ed turistiky. No a dnes \u017eije Santa Claus nebo Papa Noel ve sv\u00e9m s\u00eddle v Laponsku, ve m\u011bst\u011b Rovaniemi. Ka\u017ed\u00fd rok, kdy\u017e je noc mezi 24. a 25. prosincem, nalo\u017e\u00ed velkou ta\u0161ku d\u00e1rk\u016f a vyd\u00e1 se na svou kouzelnou cestu kolem sv\u011bta a nen\u00e1padn\u011b shod\u00ed d\u00e1rky d\u011btem pod v\u00e1no\u010dn\u00ed strome\u010dek. Ale je \u010das poznat dal\u0161\u00ed postavy, kter\u00e9 stejn\u011b tak miluj\u00ed rozd\u00e1v\u00e1n\u00ed v\u00e1no\u010dn\u00edch d\u00e1rk\u016f.<\/p>\n

Caga Ti\u00f3 <\/h2>\n

\"\u0160pan\u011blsk\u00fd V Katal\u00e1nsku existuje legra\u010dn\u00ed a prastar\u00e1 tradice, kter\u00e1 se odehr\u00e1v\u00e1 b\u011bhem v\u00e1no\u010dn\u00edho obdob\u00ed \u2013 p\u0159in\u00e1\u0161en\u00ed speci\u00e1ln\u00edho sv\u00e1te\u010dn\u00edho polena zvan\u00e9ho \u201eCaga T\u00edo\u201c nebo \u201eFer Cagar el T\u00edo\u201c (Ti\u00f3 = Tiz\u00f3n, ohe\u0148). Tato neobvykl\u00e1 postava se skl\u00e1d\u00e1 z t\u011bla, dvou p\u0159edn\u00edch nohou a hlavy s nakreslen\u00fdma o\u010dima, obo\u010d\u00edm a nosem. Caga Tio zdob\u00ed typick\u00e1 katal\u00e1nsk\u00e1 \u010delenka barretina a je oble\u010den\u00e1 do deky, aby se zah\u0159\u00e1la. Ve dnech p\u0159ed zimn\u00edm slunovratem (tradice s pohansk\u00fdmi ko\u0159eny, kter\u00e1 se nakonec vyvinula do v\u00e1no\u010dn\u00edch sv\u00e1tk\u016f), za\u010dnou nejmen\u0161\u00ed obyvatel\u00e9 domu Tio piln\u011b krmit: v\u011b\u0159\u00ed se, \u017ee \u010d\u00edm v\u00edce \u201esn\u00ed\u201c, t\u00edm l\u00e9pe, proto\u017ee tak k nim bude \u0161t\u011bd\u0159ej\u0161\u00ed. D\u011bti obvykle krm\u00ed sv\u00e1 polena t\u00edm, co zbylo z jejich vlastn\u00edch j\u00eddel (dobr\u00e1 v\u00fdmluva, pro\u010d nej\u00edst to, co necht\u011bj\u00ed), a tak\u00e9 jim \u010dasto nab\u00edz\u00ed zbytky ovoce, slupky atd. Co Tio "nedojedl" j\u00eddlo, rodi\u010de vyhod\u00ed. Podle star\u00e9ho zvyku se na \u0160t\u011bdr\u00fd den po ve\u010de\u0159i sch\u00e1zela cel\u00e1 rodina kolem Tia a d\u011bti za doprovodu vtipn\u00fdch p\u00edsni\u010dek tloukli r\u00e1koskou. Tio zpod deky \u201eodkaloval\u201c drobn\u00e9 d\u00e1rky (v\u011bt\u0161inou to byly bonb\u00f3ny, oplatky, nug\u00e1t apod.), d\u00edky nim\u017e bylo mo\u017en\u00e9 zajistit d\u011btem sladkosti na v\u0161echny sv\u00e1tky. Tio se ml\u00e1tilo, dokud se neobjevila \u017e\u00e1rovka nebo kus uhl\u00ed, co\u017e znamenalo, \u017ee \u201eprocedura\u201c byla dokon\u010dena. Jak tato neobvykl\u00e1 tradice vznikla? \u0160pan\u011blsk\u00e1 u\u010ditelka a spisovatelka Joan Soler i Amigo ve sv\u00e9m d\u00edle \u201eEnciclop\u00e8dia de la fantasia popular catalana\u201c (1998) n\u00e1m \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee Ti\u00f3, jak ho zn\u00e1me, bylo popularizov\u00e1no a\u017e v 18. a 19. stolet\u00ed, kdy se k n\u00e1m dostalo z horsk\u00fdch venkovsk\u00fdch oblast\u00ed do m\u011bstsk\u00fdch oblast\u00ed, v\u010detn\u011b pob\u0159e\u017e\u00ed Katal\u00e1nska. Tio se p\u016fvodn\u011b pou\u017e\u00edvalo k zapalov\u00e1n\u00ed ohn\u011b v krbu, kolem kter\u00e9ho se p\u0159ed mnoha stalet\u00edmi prov\u00e1d\u011bly prastar\u00e9 kulty p\u0159edk\u016f a p\u0159ipravovalo j\u00eddlo. Za polid\u0161t\u011bn\u00edm kl\u00e1dy stoj\u00ed legenda. Podle n\u00ed bylo jednoho dne na statku ve m\u011bst\u011b Sant Quinti de Mediona (okres Alt Pened\u00e8s v provincii Barcelona) nalezeno v krbu mluv\u00edc\u00ed poleno. Majitel\u00e9 ho vyt\u00e1hli (podle n\u011bkter\u00fdch verz\u00ed tvo\u0159ilo Tio a\u017e p\u011bt kmen\u016f) a zjistili, \u017ee vypad\u00e1 jako mu\u017e\u00ed\u010dek. Tio \u0159ekl majitel\u016fm, \u017ee v jejich dom\u011b je poklad, kter\u00fd budou muset d\u00e1t \u017eebr\u00e1kovi, kter\u00fd jim druh\u00fd den na V\u00e1noce zaklepe na dve\u0159e. Uposlechli ho a rozkaz splnili. Od t\u00e9 chv\u00edle p\u0159inesl Tio do domu prosperitu a ka\u017ed\u00e9 V\u00e1noce dal v\u0161em obyvatel\u016fm domu to, co pot\u0159ebovali k oslav\u011b. V \u0161ir\u0161\u00edm slova smyslu byl El Ti\u00f3 de Nadal p\u016fvodn\u011b velk\u00e9 poleno, kter\u00e9 ho\u0159elo v krbu domu a poskytovalo teplo, sv\u011btlo a mo\u017enost p\u0159ipravit slavnostn\u00ed j\u00eddlo. P\u0159esto\u017ee je Caga Tio v Katal\u00e1nsku pova\u017eov\u00e1na za v\u00e1no\u010dn\u00ed postavu, tato tradice je sd\u00edlena tak\u00e9 v Aragonii a Ando\u0159e a tak\u00e9 na n\u011bkter\u00fdch m\u00edstech v provincii Valencie a Mallorca. O v\u00e1no\u010dn\u00ed kl\u00e1d\u011b se tak\u00e9 vypr\u00e1v\u011bly p\u0159\u00edb\u011bhy ve skandin\u00e1vsk\u00fdch zem\u00edch b\u011bhem st\u0159edov\u011bku a v Anglii kolem 18. stolet\u00ed.<\/p>\n

Caganer <\/h2>\n

\"\u0160pan\u011blsk\u00fd Caganer je dal\u0161\u00ed charakteristickou a origin\u00e1ln\u00ed v\u00e1no\u010dn\u00ed postavou, obl\u00edbenou v Katal\u00e1nsku. V\u0161echno to za\u010dalo, kdy\u017e jednoho dne, v p\u0159edve\u010der vzd\u00e1len\u00fdch V\u00e1noc roku 1223, svat\u00fd Franti\u0161ek z Assisi, zakladatel asketick\u00e9ho franti\u0161k\u00e1nsk\u00e9ho \u0159\u00e1du, instaloval \u201e\u017eiv\u00fd Betl\u00e9m\u201c \u2013 jin\u00fdmi slovy \u201eBetl\u00e9m\u201c nebo \u201ebelen\u201c. N\u00e1pad se uk\u00e1zal jako \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd a o stalet\u00ed pozd\u011bji, po\u010d\u00e1tkem 17. stolet\u00ed, za\u010daly nejen c\u00edrkevn\u00ed instituce, ale i evropsk\u00e9 \u0161lechtick\u00e9 domy instalovat do m\u011bstsk\u00fdch ulic velk\u00e9 monument\u00e1ln\u00ed beleny, kter\u00e9 nav\u0161t\u011bvovalo mnoho lid\u00ed. Pot\u00e9 se zvyk roz\u0161\u00ed\u0159il do vesnic a sv\u011btl\u00e9 prvky katal\u00e1nsk\u00e9ho Betl\u00e9ma se staly extr\u00e9mn\u011b popul\u00e1rn\u00ed. Co na nich bylo neobvykl\u00e9ho? Faktem je, \u017ee krom\u011b tradi\u010dn\u00edch postav Josefa a Marie, Je\u017e\u00ed\u0161ka, daruj\u00edc\u00edch kr\u00e1l\u016f, ale i dobytka a malebn\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed bylo v idylick\u00e9 malb\u011b n\u011bco, co lze dodnes vn\u00edmat nejednozna\u010dn\u011b. Caganer je jedn\u00edm z obl\u00edben\u00fdch katal\u00e1nsk\u00fdch sn\u00edmk\u016f, kter\u00fd p\u0159edstavuje mu\u017ee skr\u010den\u00e9ho s hol\u00fdmi h\u00fd\u017ed\u011bmi a ulevuj\u00edc\u00edho si pod \u0161ir\u00fdm nebem na odlehl\u00e9m m\u00edst\u011b. \u010casto je zobrazov\u00e1n v doprovodu n\u011bjak\u00e9ho zv\u011bdav\u00e9ho \u010dichaj\u00edc\u00edho zv\u00ed\u0159ete. Tradi\u010dn\u011b se kaganer umis\u0165uje na kurn\u00edk pod mostem, za kupku sena nebo na jin\u00e9 skryt\u00e9 m\u00edsto; Byla by to jasn\u00e1 ne\u00facta k v\u011b\u0159\u00edc\u00edm, kdyby takov\u00e1 postava byla um\u00edst\u011bna na centr\u00e1ln\u00edm m\u00edst\u011b betl\u00e9ma, viditeln\u00e1 z kol\u00e9bky nebo na o\u010d\u00edch t\u011bch, kdo se chystaj\u00ed uct\u00edvat Je\u017e\u00ed\u0161e. Ve \u0160pan\u011blsku m\u016f\u017eete \u010dasto sly\u0161et rodi\u010de, jak sv\u00fdm d\u011btem p\u0159i pohledu na kurn\u00edk \u0159\u00edkaj\u00ed: "A te\u010f, kde je caganer?" A d\u00edt\u011b za\u010dne nad\u0161en\u011b hledat legra\u010dn\u00edho \u010dlov\u00ed\u010dka, kter\u00e9ho si na prvn\u00ed pohled m\u016f\u017ee b\u00fdt docela t\u011b\u017ek\u00e9 v\u0161imnout. P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 se v\u0161ak, \u017ee ten, kdo jako prvn\u00ed najde caganera, bude m\u00edt po cel\u00fd rok \u0161t\u011bst\u00ed a p\u0159\u00edzniv\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti. Tradi\u010dn\u00ed postava caganera, stejn\u011b jako p\u0159edchoz\u00ed postava Caga Tio, nos\u00ed katal\u00e1nskou \u010delenku \u2013 barretinu. M\u016f\u017ee dr\u017eet cigaretu v \u00fastech nebo kou\u0159it d\u00fdmku, zat\u00edmco se star\u00e1 o sv\u00e9 p\u0159irozen\u00e9 pot\u0159eby, a n\u011bkdy m\u016f\u017ee m\u00edt v rukou list pap\u00edru nebo otev\u0159en\u00e9 noviny, kter\u00e9 maj\u00ed usnadnit jeho pr\u00e1ci \u010dten\u00edm a pak je pou\u017e\u00edt k nep\u0159\u00edm\u00e9mu \u00fa\u010delu. Caganer je tak obl\u00edben\u00e1 katal\u00e1nsk\u00e1 postava, \u017ee ho na v\u00e1no\u010dn\u00edch pultech najdete v nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch podob\u00e1ch, a\u0165 u\u017e je to slavn\u00fd fotbalista, zp\u011bv\u00e1k, prezident, kr\u00e1lovna \u2013 nebo dokonce pape\u017e! Zd\u00e1 se, \u017ee pro pou\u017eit\u00ed t\u00e9to figurky prost\u011b neexistuj\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 omezen\u00ed! Mnoh\u00e9 tr\u00e1p\u00ed ot\u00e1zka: co znamen\u00e1 postava caganera? Pro\u010d byl zavle\u010den do v\u00e1no\u010dn\u00ed krajiny a co symbolizuje? I kdy\u017e tato ot\u00e1zka z\u016fst\u00e1v\u00e1 dodnes otev\u0159en\u00e1 a existuje mnoho v\u00fdklad\u016f, klasick\u00e1 katal\u00e1nsk\u00e1 legenda zn\u00ed takto: \u201e…Kdy\u017e jasn\u00e1 hv\u011bzda vystoupila na oblohu a ohla\u0161ovala narozen\u00ed bo\u017esk\u00e9ho d\u00edt\u011bte, mnoz\u00ed si v\u0161imli tohoto znamen\u00ed. Mudrci se vydali se sv\u00fdmi dary do Betl\u00e9ma a katal\u00e1n\u0161t\u00ed roln\u00edci je n\u00e1sledovali na jejich cest\u011b. A kdy\u017e se prost\u00fd lid t\u00e9m\u011b\u0159 dostal do m\u011bsta, jednoho z nich najednou po\u0159\u00e1dn\u011b bolelo b\u0159icho. Aby si ulevil, za\u010dal hledat odlehl\u00e9 m\u00edsto: ut\u00edkal k \u0159ece, ale odtamtud ho zahnal m\u00edstn\u00ed ryb\u00e1\u0159, sna\u017eil se dostat do zahrady, ale i zde mu zahradn\u00edk zabr\u00e1nil. Nakonec se chud\u00e1k vrhl na pole, kde na\u0161el dlouho o\u010dek\u00e1vanou samotu, aby mohl \u201ed\u011blat svou pr\u00e1ci\u201c, zat\u00edmco ostatn\u00ed roln\u00edci, jeho spole\u010dn\u00edci, se v t\u00e9 dob\u011b p\u0159i\u0161li poklonit novorozen\u00e9mu Je\u017e\u00ed\u0161i. Ve zjednodu\u0161en\u00e9 verzi je caganer za v\u0161ech okolnost\u00ed symbolem katal\u00e1nsk\u00e9ho klidu a vyrovnanosti, schopn\u00fdm zbavit se nepot\u0159ebn\u00e9ho, z\u00farodnit zemi a zajistit tak dobrou \u00farodu.<\/p>\n

Olentzero a Mari Domingi<\/h2>\n

V Baskicku a Navar\u0159e jsou kuri\u00f3zn\u00ed postavy, kter\u00e9 lehce p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed na\u0161eho Otce Frosta a Sn\u011bhurku, ale jmenuj\u00ed se Olentzero a Marie Domingue. Nejde v\u0161ak o d\u011bde\u010dka a vnu\u010dku, ale o dobrosrde\u010dn\u00fd p\u00e1r a m\u00edstn\u00ed sv\u00e1te\u010dn\u00ed postavy odpov\u011bdn\u00e9 za vyhla\u0161ov\u00e1n\u00ed V\u00e1noc a rozd\u00e1v\u00e1n\u00ed d\u00e1rk\u016f chlapc\u016fm a d\u00edvk\u00e1m v noci z 24. na 25. prosince. Toho dne man\u017eel\u00e9 proch\u00e1zej\u00ed ulicemi, h\u00e1zej\u00ed bonb\u00f3ny a jin\u00e9 sladkosti po chlapc\u00edch a d\u00edvk\u00e1ch, kte\u0159\u00ed pak mohou p\u0159ed\u00e1vat sv\u00e9 dopisy s p\u0159\u00e1n\u00edm. P\u0159i z\u00e1padu slunce se objev\u00ed n\u011bkolik sbor\u016f, kter\u00e9 zp\u00edvaj\u00ed v\u00e1no\u010dn\u00ed p\u0159\u00edb\u011bhy o Olentzerovi a nesou s sebou panenku, kter\u00e1 ho zobrazuje jako uhl\u00ed\u0159e. Za soumraku je tato panenka zap\u00e1lena, co\u017e souvis\u00ed s pohanskou tradic\u00ed oslav zimn\u00edho slunovratu. Kde se vzala postava jako Olentzero? V d\u00e1vn\u00fdch dob\u00e1ch se poleno, kter\u00fdm se na \u0160t\u011bdr\u00fd ve\u010der zapalovalo v krbu, naz\u00fdvalo \u201eolentzero\u201c. Druh\u00fd den byl jej\u00ed popel rozpt\u00fdlen p\u0159ed hlavn\u00edmi dve\u0159mi domu, aby chr\u00e1nil d\u016fm samotn\u00fd a jeho obyvatele po cel\u00fd nov\u00fd rok. Ale podle baskick\u00e9 mytologie sestoupili pohan\u00e9 z hor, aby ka\u017ed\u00e9ho varovali p\u0159ed p\u0159\u00edchodem Kixmi (Kixmi je jm\u00e9no, kter\u00e9 pohan\u00e9 dali Kristu). Spojen\u00edm tohoto mytologick\u00e9ho prvku s tradic\u00ed ho\u0159\u00edc\u00edho polena v krbu se zrodila postava personifikovan\u00e9 postavy, kter\u00e1 se prom\u011bnila v uhl\u00ed\u0159e Olentzero. Jeho p\u0159\u00edb\u011bh je vypr\u00e1v\u011bn takto: kdy\u017e pracoval v hor\u00e1ch, dozv\u011bd\u011bl se o narozen\u00ed Krista a rozhodl se okam\u017eit\u011b sestoupit a cestovat do r\u016fzn\u00fdch m\u011bst, aby \u0161\u00ed\u0159il dobrou zpr\u00e1vu. Ve 20. stolet\u00ed z\u00edskal Olentzero vlastnosti vyp\u016fj\u010den\u00e9 od jin\u00fdch slavn\u00fdch novoro\u010dn\u00edch a v\u00e1no\u010dn\u00edch postav, jako je Papa Noel, Santa Claus nebo T\u0159i mudrci, a tak\u00e9 za\u010dal o V\u00e1noc\u00edch nosit d\u00e1rky chlapc\u016fm a d\u00edvk\u00e1m. O n\u011bco pozd\u011bji se k n\u011bmu p\u0159ipojila okouzluj\u00edc\u00ed man\u017eelka Marie Domingue, dal\u0161\u00ed postava, kter\u00e1 harmonicky rozm\u011bl\u0148uje k\u0159es\u0165anstv\u00ed spojen\u00edm s p\u0159\u00edrodou. P\u0159edstavuje \u017eenskost a zimn\u00ed slunovrat, po kter\u00e9m za\u010d\u00edn\u00e1 nov\u00fd rok a nov\u00fd p\u0159\u00edrodn\u00ed cyklus. Dnes m\u016f\u017ee kdokoli nav\u0161t\u00edvit statek Olentzero Izenaduba Basoa v Munguii, vedle kr\u00e1sn\u00e9ho p\u0159\u00edrodn\u00edho parku Uriguen (Parque Uriguen). Casa Olentzero se nach\u00e1z\u00ed v jedn\u00e9 z nejstar\u0161\u00edch vesnic v Baskicku a nab\u00edz\u00ed k prozkoum\u00e1n\u00ed cel\u00fd mytologick\u00fd sv\u011bt.<\/p>\n