Podle španělského občanského zákoníku se „akt, kterým se člověk po své smrti zbavuje veškerého majetku nebo jeho části, nazývá závěť“. Závěť je tedy ve Španělsku úkon (napsaný samotným zůstavitelem, třetí osobou nebo dokonce ústně), ve kterém osoba uvádí, komu připadne celý nebo část jejího majetku.

Wills ve Španělsku: Klíčové body

Ve Španělsku existují dva základy dědění: ze zákona (heredero) a ze závěti (legatario). Dědicem ze zákona může být fyzická nebo právnická osoba, která má právo na veškerý majetek a závazky (nebo jejich část), které tvoří dědictví po zemřelém. Absence závěti neruší jejich práva na dědictví. Dědicem ze závěti může být také fyzická nebo právnická osoba, v tomto případě však nehovoříme o celém dědictví nebo jeho části, ale o konkrétní věci nebo právu přímo předepsaném v závěti. Zásadní rozdíl mezi těmito dvěma typy dědiců je v tom, že v případě neexistence závěti se dědic (dědicové) ze zákona určí podle současné právní úpravy, zatímco dědic ze závěti vzniká pouze projevem vůle zůstavitele. Na rozdíl od mnoha jiných úředních dokumentů, které mohou být podle zákonných požadavků podepsány pouze dospělými osobami, platí pro závěti jiné pravidlo: závěť ve Španělsku může sepsat a podepsat jakákoli kompetentní osoba starší 14 let, aniž by k tomu bylo nutné získat jakýkoli souhlas rodičů nebo opatrovníků.

Hlavní charakteristiky závěti ve Španělsku

Závěť je ve Španělsku právní dokument, což je v podstatě dispozice učiněná svobodně a dobrovolně konkrétní osobou. V tomto případě může být pouze jeden zůstavitel: dvě nebo více osob nemohou společně sepsat závěť ani zahrnout své pokyny týkající se majetku a práv do jednoho dokumentu. Závěť je navíc osobní úkon: nelze ji pořídit prostřednictvím zástupce nebo důvěryhodné osoby. Ustanovení dědiců (heredero a legatario), stejně jako určení podílů, nelze ponechat na uvážení třetí osoby. Když se v rozhovoru zmíní, že manželé sepsali společnou závěť, mělo by se chápat, že budou závěti dvě – jedna pro každého z manželů. Každý z manželů má přitom právo kdykoli bez vědomí druhého manžela svou osobní vůli dle vlastního uvážení změnit nebo zcela zrušit. Poslední vůle je platná a není-li uvedeno jinak, ruší předchozí závěť. Vzhledem k tomu, že závěť nabývá právní moci až po smrti, má zůstavitel právo za svého života dále nakládat se svým majetkem bez omezení a bez ohledu na to, co a komu odkázal. Nic mu například nebrání prodat svůj dům, i když se to v textu závěti objeví. Kromě zmínky o majetku nebo právech může závěť obsahovat i další záležitosti, které jsou pro zůstavitele důležité. Například:

• Rozpoznávání dětí;
• Jmenování nebo vyloučení opatrovníků nebo správců majetku nezletilých dětí;
• Zrušení předchozí závěti.

Typy závětí ve Španělsku

Závěti se ve Španělsku dělí do tří kategorií: obecné, zvláštní a výjimečné. Kategorie obecných závětí zahrnuje:

• Ručně psané závěti: nevyžadují svědky, jsou sepsány a podepsány samotným zůstavitelem, musí obsahovat jasný a srozumitelný projev vůle, jakož i místo a datum vyhotovení. Ke všem opravám, výmazům a výmazům musí být připojen komentář a podpis zůstavitele. Opatrovatel závěti je povinen ji předložit notáři k ověření do 10 dnů ode dne, kdy se o smrti zůstavitele dozvěděl.
• Otevřená závěť: sepisuje jakákoli způsobilá osoba starší 14 let za přítomnosti notáře. Účast svědků není nutná. Originál závěti je uložen v notářské kanceláři; zůstavitel může obdržet prostý opis. Závěť je také zapsána do Všeobecného rejstříku posledních vůlí a závětí.
• Uzavřená závěť: sepisuje zůstavitel sám, buď ručně nebo mechanicky, s podpisem na všech stránkách. Vyplněná závěť se vloží do obálky a buď se v uzavřené podobě předá notáři, nebo se za jeho přítomnosti zapečeťuje. Notář provede příslušný registrační záznam a samotnou obálku si může ponechat sám zůstavitel, případně notář či třetí osoba. Po obdržení oznámení o úmrtí zůstavitele je notář povinen do 10 dnů oznámit existenci závěti manželovi, příbuzným v sestupné nebo vzestupné linii nebo dalším příbuzným.

Kategorie zvláštních závětí zahrnuje:

• Závěti pro vojenská tažení: sepisují aktivním vojenským personálem nebo dobrovolníky za přítomnosti dvou svědků z určeného seznamu osob. Platnost takové závěti automaticky vyprší 4 měsíce po návratu vojáka.
• Námořní a námořní závěti: Mohou být vyhotoveny jakoukoli osobou na palubě námořního plavidla (vojenského nebo obchodního) během plavby, ať už jde o cestující nebo člena posádky, a musí být potvrzeny kapitánem nebo velícím důstojníkem. Platnost takových závětí automaticky vyprší 4 měsíce poté, co zůstavitel ostrov opustí.
• Závěť pořízená mimo Španělsko: Španělští občané mohou pořídit závěť mimo státní území za předpokladu, že dodrží formuláře stanovené zákony země, ve které se nacházejí. Mohou sepsat závěť na volném moři, zatímco jsou na cizí lodi, v souladu se zákony země, které loď patří. Mohou také pořídit písemnou závěť, psanou vlastní rukou, a to i v zemích, jejichž zákony takovou závěť neumožňují. Konečně španělští občané, kteří se nacházejí v jiné zemi, mohou sepsat svou otevřenou nebo uzavřenou závěť v přítomnosti úředníka španělské diplomatické mise nebo konzulátu, který vykonává notářské funkce.

Kategorie výhradních závětí zahrnuje:

• Závěť sepsaná v cizím jazyce: pokud zůstavitel sepíše svou závěť v jazyce, který notář neovládá, je nutná přítomnost tlumočníka, který přeloží text závěti do úředního jazyka místa vydání, který notář používá. Závěrečný dokument bude vyhotoven v obou jazycích s uvedením jazyka, který zůstavitel použil. Cizí občané mohou sepsat písemnou závěť, ručně psanou ve svém rodném jazyce.
• Závěti pořízené osobou, která umírá: například když notář nemůže přijít do nemocnice za umírajícím. V tomto případě bude vyžadováno 5 svědků, kteří nejsou součástí okruhu příbuzných nebo zainteresovaných stran. Do 3 měsíců ode dne smrti zůstavitele (pokud od sepsání závěti do dne smrti neuplynou více než 2 měsíce) je nutné kontaktovat notáře, aby závěť dal status veřejné listiny.
• Závěť pořízená pro případ epidemie: Každá osoba, která se nachází v místě, kde byla epidemie vyhlášena, může zanechat závěť pořízenou za přítomnosti 3 svědků. Do 3 měsíců ode dne smrti zůstavitele (pokud od sepsání závěti do dne smrti neuplynou více než 2 měsíce) je nutné kontaktovat notáře, aby závěť dal status veřejné listiny.

Kdy může být závěť ve Španělsku zneplatněna

Závěť ve Španělsku nemá právní sílu, pokud:

• Byl sepsán v rozporu s požadavky platné právní úpravy např. třetí osobou, osobou s omezenou způsobilostí k právním úkonům, dvěma nebo více osobami společně, pod nátlakem, proti vůli zůstavitele, se zlým úmyslem apod.
• Bylo zrušeno zůstavitelem, nebo existuje pozdější závěť.
• Byl sepsán ve prospěch blíže neurčené osoby, jejíž totožnost nelze zjistit.
• Byl sepsán ve prospěch osoby s omezenou způsobilostí k právním úkonům.
• Potřebné formality k platnosti závěti nebyly dodrženy.

Kolik stojí sepsání závěti ve Španělsku u notáře

Závěti sepsané notářem se liší v ceně: cena závisí na typu dokumentu. Nejdražší bude závěť psaná vlastnoručně, protože vyžaduje, aby bylo provedeno více administrativních postupů, aby bylo uznáno za platné. Pokud mluvíme o běžné otevřené závěti, její cena se pohybuje kolem 40-50 eur. Upozorňujeme, že pro sepsání závěti notářským způsobem se můžete obrátit na kteréhokoli notáře bez ohledu na místo vašeho bydliště.

Dědění závětí ve Španělsku: kroky

Krok 1. Získání lékařského úmrtního listu. Pokud k úmrtí zůstavitele došlo ve Španělsku, prvním krokem bude získání lékařského úmrtního listu. Tento doklad vystavuje zdarma lékař, který potvrdil úmrtí. Krok 2. Zápis skutečnosti úmrtí do občanského rejstříku (Registro Civil). Pokud byl zůstavitel španělský občan, je nutné zapsat úmrtí do matriky a získat úřední úmrtní list. Pokud bylo osvědčení vydáno mimo Španělsko a není ve španělštině, musí být apostilováno (pokud dvoustranná dohoda nestanoví jinak) a přeloženo do španělštiny soudním překladatelem. Krok 3. Získání osvědčení o vůli (Certificado de últimas voluntades). Od 15. dne po úmrtí můžete požádat o potvrzení o pozůstalosti. Nejjednodušší způsob, jak toho dosáhnout, je prostřednictvím Všeobecného registru posledních vůlí a závětí (Registro General de Actos de Última Voluntad). Cena služby je 3,86 eur. Osvědčení o závěti je dokument, který osvědčuje, zda osoba pořídila závěť, a pokud ano, u kterého notáře. Dědicové si tak mohou u uvedeného notáře vyžádat kopii závěti např. k provedení jakýchkoli úkonů ohledně dědictví. Krok 4. Získání ověřené kopie závěti. Pokud existuje (dle výše uvedeného osvědčení) notářsky ověřená závěť, je nutné si vyžádat její kopii. Není-li závěť, musí zákonní dědicové podat notářské prohlášení o dědicích. To bude vyžadovat dva svědky a řadu dokumentů: potvrzení rodinného vztahu, potvrzení skutečnosti smrti, potvrzení absence závěti. Pokud je závěť podepsána v jiné zemi, musí být legalizována a přeložena do španělštiny soudním překladatelem. Krok 5. Inventarizace majetku. U nemovitostí lze získat údaje z katastru nemovitostí nebo katastru nemovitostí. Musíte také vzít v úvahu bankovní účty, osobní majetek, pojištění, další aktiva a stávající věcná břemena. Krok 6. Rozdělení majetku. Po provedení soupisu a určení okruhu dědiců je za přítomnosti notáře sepsán akt o rozdělení majetku. Na základě tohoto dokumentu mohou dědicové zapsat převod vlastnického práva. Dědická daň musí být také bezpodmínečně zaplacena: na vyřízení této administrativní formality je dáno 6 měsíců ode dne smrti zůstavitele. Bankovní účty zesnulých, zablokované ihned poté, co banka obdrží oznámení o úmrtí jejich klienta, jsou odblokovány poté, co dědicové vstoupí do svých dědických práv a zaplatí příslušnou daň.

Líbí se vám tento článek? Sdílejte ho se svými přáteli!