Po dlouhou dobu byly rozvody ve Španělsku zakázány, legalizovány byly až v roce 1981. Dnes podle statistik končí více než 60 % manželství v zemi rozvodem, což řadí Španělsko na 2. místo na světě v počtu zrušených manželství po Lucembursku. A podstatnou roli v tom hraje maximálně zjednodušený postup. Rekordní byl rok 2006, kdy bylo v zemi podáno téměř 127 tisíc rozvodů. V současné době se jejich počet drží kolem 90 tisíc ročně.
Kdo se může ve Španělsku rozvést?
O rozvod ve Španělsku mohou požádat tyto osoby:
- Dva španělští občané, kteří jsou ženatí.
- Španělský občan a cizí občan, kteří jsou manželé.
- Dva cizí státní příslušníci, za předpokladu, že alespoň jeden je rezidentem Španělska (bez ohledu na to, kde byl sňatek uzavřen – ve Španělsku samotném nebo v jakékoli jiné zemi).
Často vyvstává otázka, jaké zákony země budou rozvod řídit, pokud jeden z manželů podal žádost ve Španělsku a druhý ve své domovské zemi. V tomto případě bude platné rozhodnutí soudu, který žádost obdržel jako první.
Základní podmínky a požadavky pro rozvod ve Španělsku
V současné době nejsou manželé povinni své rozhodnutí odůvodňovat ani uvádět důvod rozvodu. Žádost o rozvod lze podat za následujících podmínek:
- Manželé jsou manželé minimálně 3 měsíce.
- Žadatel v době podání žádosti žil ve Španělsku minimálně 6 měsíců (potvrzeno registrací).
- Alespoň jeden z manželů je španělským občanem nebo má povolení k pobytu.
Neexistuje požadavek, aby v době podání žádosti o rozvod žily po určitou dobu odděleně, jak je vyžadováno v některých jiných zemích.
Druhy rozvodu ve Španělsku
Ve Španělsku existují dva typy rozvodu: na základě vzájemného souhlasu (Divorcio de común acuerdo) a na základě soudního příkazu (Divorcio contencioso). Rozvod po vzájemné dohodě je možný v případě úplné shody a neexistence sporů mezi manžely. V tomto případě rozvodové řízení probíhá mimosoudně uzavřením odpovídající dohody, nazývané „regulační dohoda“ – convenio regulador. Tato dohoda se spolu s návrhem na rozvod předkládá kterémukoli notáři nebo soudnímu úředníkovi soudního obvodu, kde mají manželé bydliště. Pokud se manželé rozhodnou formalizovat rozvod prostřednictvím notáře, musí jmenovat alespoň jednoho právníka a v tomto případě nebude vyžadován zásah státního zástupce do procesu. Je také nutné počítat s tím, že rozvod prostřednictvím notáře je možný pouze v případě, že v rodině nejsou nezletilé děti. V případě dětí bude účast státního zástupce a soudce povinná: budou to oni, kdo bude hodnotit dosaženou regulační dohodu z hlediska zájmů a práv nezletilých. Rozvod na základě vzájemného souhlasu je poměrně rychlý a levný způsob, jak rozvést manželství, na rozdíl od rozvodu prostřednictvím soudu. Přibližně 80 % rozvodů ve Španělsku probíhá po vzájemné dohodě. Rozvod na základě soudního příkazu je zdlouhavý a nákladný proces – vynucené opatření v případě sporů a rozporů mezi manžely a nemožnosti dosáhnout vzájemné dohody. Podmínky zániku manželství v tomto případě stanoví soudce. Jeden z manželů se může obrátit se žádostí na soud; druhý z manželů bude o tom informován a bude mít 20 dnů na přípravu odpovědi. Vzhledem k chybějící vzájemné dohodě není předložena žádná regulační dohoda. Oba manželé jmenují advokáty a advokáty, aby zastupovali a chránili jejich zájmy, a jsou to právě právníci, kteří povedou hlavní jednání a diskuse za účelem dosažení dohody.
Rozdělení majetku při rozvodu ve Španělsku
Při absenci vzájemné dohody rozhoduje soudce a v každém konkrétním případě to bude individuální. Před rozdělením majetku a stávajících dluhů a věcných břemen se zvažuje situace s dětmi. Zájmy dětí jsou první a nejdůležitější věcí, kterou bude soudce zohledňovat. Zohlední se místo bydliště dětí – kde bydlely před a kde bydlely v době rozvodu. A s vysokou mírou pravděpodobnosti zůstanou ve stejném domě (bez převodu vlastnictví) spolu s matkou, která zůstává v péči, i když majetek patří otci. Jakmile budou vyřešeny záležitosti týkající se dětí a opatrovnictví, je čas řešit majetkové záležitosti. V tomto případě se zohledňuje majetkový režim manželů – režim bezpodílového spoluvlastnictví majetku (régimen de comunidad de bienes) nebo režim odděleného vlastnictví majetku (régimen de separación de bienes):
- V režimu bezpodílového spoluvlastnictví se veškerý majetek nabytý za manželství rozdělí mezi manžele rovným dílem; Majetek nabytý před manželstvím nepodléhá dělení.
- V odděleném majetkovém režimu si každý z manželů ponechává majetek nabytý během manželství na jeho jméno.
Pokud bylo manželství uzavřeno v jiné zemi, bere se v úvahu výchozí majetkový režim nebo majetkový režim zvolený manžely.
Ekonomické odškodnění při rozvodu ve Španělsku
Slabší a ekonomicky zranitelnější strana může mít v případě rozvodu a za určitých okolností nárok na odškodnění. Ekonomická situace obou manželů se zohledňuje jak v době rozvodu, tak i během manželství. Pokud slabší strana věnovala hodně času výchově a péči o děti, vzdala se kariéry, s největší pravděpodobností jí bude přiznáno ekonomické odškodnění. Posuzovat se bude samozřejmě celá řada individuálních okolností: věk obou manželů, reálné šance najít si práci, najít jiný zdroj příjmů nebo zvýšit příjem po rozvodu. Výši a dobu odškodnění určí soudce ve svém rozhodnutí.
Péče o dítě a alimenty
Péče o děti ve Španělsku může být výhradní nebo společná. Ve výhradní péči děti obvykle zůstávají s matkou a otec má právo je navštěvovat a dočasně si je vzít k sobě podle stanoveného rozvrhu. Ve společné péči jsou povinnosti a požadavky týkající se pobytu, péče a výchovy dítěte rozděleny rovným dílem mezi oba rodiče. V případě výhradní péče se platí i měsíční alimenty, jejichž výpočet nezohledňuje výši příjmu. Soudce však může nařídit i další odškodnění s přihlédnutím k příjmu a stávajícímu majetku (pokud strany neuzavřely jinou dohodu). Přestože je ve Španělsku plnoletost 18 let, zákon vyžaduje, aby se výživné vyplácelo do doby, než se dítě stane ekonomicky nezávislé, tzn. Neexistují žádné striktní termíny. Jakákoli dohoda rozvádějících se manželů o dětských právech bude důkladně prověřena státním zástupcem a soudcem a poté bude schválena nebo zamítnuta.
Dohoda o rozvodu
Dobrovolná dohoda nebo dohoda připravená právníky jako výsledek jednání za účelem předložení soudu musí obsahovat tyto informace:
- Kdo dostane děti do péče;
- Návštěvní řád nebo způsob bydlení dítěte (dětí);
- Výchova dítěte (dětí) po rozvodu;
- Rozdělení majetku;
- Výživné;
- Hlavní bydliště rodiny a bydlení v ní;
- Ekonomická kompenzace.
Dohoda je předložena soudu, kde soudce její ustanovení vyhodnotí a v případě potřeby provede změny. Po soudním přezkoumání je dohoda zapsána do občanského rejstříku, poté se proti ní může odvolat disentující strana.
Dokumenty potřebné pro rozvod ve Španělsku
Kromě přihlášky a dohody se předkládají následující dokumenty:
- Oddací list;
- Rodné listy dětí;
- Daňová přiznání za poslední 3 roky a mzdové výkazy;
- Seznam majetku, movitého i nemovitého, věcných břemen, dluhů každého z manželů, dále kalkulace výdajů na dítě za rok, včetně listin a jiných listin o vlastnictví, bankovní certifikáty, potvrzení o nesplaceném dluhu na spotřebitelských úvěrech, hypotečních úvěrech atd.
Všechny dokumenty vydané v cizím jazyce musí být opatřeny apostilou a přeloženy soudním překladatelem do španělštiny.
Jak dlouho trvá rozvod a kolik stojí ve Španělsku?
Rozvod po vzájemné dohodě manželů bez dětí trvá v průměru 4 až 6 týdnů. Pokud existují děti, ale manželé se vzájemně dohodli a vypracovali regulační dohodu, která zcela vyhovuje státnímu zástupci, můžete počítat se 4–6 měsíci. V případě sporů a konfliktů mezi manžely se rozvod může protáhnout rok i déle. Náklady na rozvod je velmi obtížné určit, zvláště pokud je proces zdlouhavý a nekonečné spory. V průměru byste měli začít od částky 1 000 – 1 500 €.