Nyora i Llagostí v Guardamaru: langostino, ñora a chuť Costa Blanca

Španělský přístup: nejlepší tipy se šíří ústně

Dobrý den, jsem Dmitry Kesadov, vinařský expert a novinář, a toto jsou naše gastronomicko-vinařské poznámky ze Španělska.

Španělé jsou v doporučování zajímaví. Jsou přátelští, otevření a společenští, ale přímá reklama jim často není příliš blízká. Pokud je něco opravdu dobré, má to podle místní logiky mluvit samo za sebe. Otec to pošeptá synovi, kolega se zmíní v práci, přítel pošle adresu. Jinými slovy, ústní doporučení tu pořád funguje lépe než mnoho reklamních kampaní.

Jednou se náš španělský známý, majitel místní jardinería, tedy zahradnictví, rozhodl, že nás poučí, jaký jamón máme kupovat. Je to dobrý člověk, jen trochu roztržitý; s manželkou mu říkáme “zahradní hlava”. A tak se slavnostně nadechl, aby nám prozradil název toho jediného správného jamónu.

Přímo před námi zrudl námahou, protože si nemohl vybavit ani jednu značku. Vypadalo to, že ho to duševní vypětí každou chvíli skolí. Rychle jsem ho poplácal po rameni a dal mu najevo, že bez názvu značky jamónu určitě přežijeme.

Úlevně vydechl a hned pokračoval: “A k jamónu je potřeba koupit dobrou láhev červeného španělského vína. Hned ti řeknu jakého!”. Scéna se zopakovala skoro stejně: naše “zahradní hlava” se znovu pokoušela vydolovat z paměti název s takovou silou, že jsme se o něj začali bát.

Nejde o to, že by byl hloupý, líný nebo bez zájmu. Je to jiný způsob života s informacemi. Od dětství mu správný jamón prodával řezník ze sousedství a víno mu doporučoval kamarád, majitel restaurace, kam rodina roky chodila na oběd. Pro mnoho Španělů jsou právě takoví lidé skutečnou autoritou – ne průvodce, žebříčky nebo značky, které by člověk měl odříkat na požádání.

Proč je ve Španělsku někdy těžké být v obraze

Tahle historka částečně vysvětluje, proč přímá reklama ve Španělsku někdy působí tak zvláštně. O akcích se často informuje slavnostním tónem hned poté, co už proběhly. Přibližně takto: “Minulý měsíc naše město Almoradí přivítalo milovníky artyčoků na každoroční místní slavnosti…”. Zkuste se takto včas propagované akce zúčastnit.

Letos jsem viděl oznámení o gastronomickém týdnu artyčoků, zveřejněné dokonce celý týden před začátkem. Byl jsem příjemně překvapen. O pár řádků níže jsem se ale dočetl, že rezervovat si oběd ve vybraných restauracích se speciálním menu už není možné: všechna místa si místní zamluvili dopředu. A tato informace byla v tom samém oznámení, které mělo lidi na akci pozvat.

Další mistrovské dílo španělského marketingu jsme objevili jednou v bodeze v našem okolí. Požádali jsme majitele, aby nám doporučil dobrou restauraci poblíž. S hrdostí nám podal krásný leták s fotografiemi restaurace a interiéru.

Už jsme se chystali odjet, když jsme si všimli detailu: na letáku nebyla adresa, mapa, telefon ani žádný jiný kontakt. Majiteli restaurace, která leží poměrně hluboko v provincii, zřejmě ani nepřišlo na mysl, že by někdo nemusel znát cestu do podniku, který tu existuje už mnoho let. Místní to přece vědí. Museli jsme se vrátit do bodegy a nechat si cestu vysvětlit.

Je to vtip, ale s velkým kusem pravdy: ve Španělsku je někdy potřeba vyvinout úsilí, abyste byli opravdu “v obraze”.

Nyora i Llagostí v Guardamaru: co se děje od 1. do 7. června

Zkusme tedy tenhle kruh přerušit a oznámit vše včas: od 1. do 7. června 2026 se v Guardamar del Segura koná gastronomický týden Nyora i Llagostí – španělsky la ñora y el langostino.

Jde už o 22. ročník této akce, která se tradičně pořádá na začátku června.

Termín není náhodný. Za prvé, začátek června otevírá turistickou sezonu. Za druhé, jaro a léto jsou výborným obdobím pro slavné langostino z Guardamaru. Středozemní moře je bohaté na krevety i další mořské plody, ale tyto se rodí tam, kde se řeka Segura setkává s mořem. Právě to jim dává charakter: jsou o něco svěžejší, o něco sladší a chuťově jemnější.

Dvě hvězdy festivalu: langostino a ñora

Druhou hvězdou festivalu je paprička ñora, která se do Španělska dostala v rámci slavné kolumbovské výměny mezi dvěma břehy Atlantiku. Původní obyvatelé Ameriky dali Evropě papriky, rajčata, kukuřici a brambory. Evropané, aby nezůstali pozadu, se podělili o alkohol a pohlavní choroby.

To je samozřejmě žert. I když s bramborami a zeleninou se do Evropy později dostal i mandelinka bramborová a potom fyloxera, která zničila téměř všechny evropské vinice. Výměna tedy měla střídavé výsledky. Guardamar měl ale s ñorou štěstí: právě tady se pěstuje významná část této krásné, kořenitě sladké papričky.

Suší se dokonce přímo na plážích. Prodává se buď celá a sušená, nebo jako hotová pasta, například s česnekem. V Katalánsku se ze směsi soli, pepře, ñory, česneku, olivového oleje a bílého chleba stala téměř kultovní dochucovací směs známá jako picades.

V našem kraji je přístup praktičtější a venkovštější. Ñora se častěji používá suchá: do paelly, rýžových jídel, omáček a dušených pokrmů. Dá se koupit na trzích, někdy ve verzi ñora ahumada, tedy lehce uzené, nebo v supermarketech jako Mercadona.

Tvarem je téměř kulatá, proto se jí někdy říká pimiento de bola. Barva je hluboká, tmavá a krásná, skoro inkoustově fialová.

Místo dlouhého čtení o tom, jak připravovat langostino z Guardamaru a papričku ñora, je ale asi lepší vybrat si restauraci a vyrazit na jeden z festivalových obědů.

Kde ochutnat festivalové menu

Obědy se budou konat v pěti restauracích města: Club Náutico, El Jardín, Edén Mar, Jaime Legend a Origen.

Naším favoritem s manželkou je El Jardín, kde vaří šéfkuchař Jorge Amores. Nechci o té restauraci mluvit narychlo a mimochodem; zaslouží si samostatný, klidnější text. Řeknu jen, že tým jde jistě směrem k většímu uznání a možná jednou i k michelinské hvězdě.

Festivalu se účastní také Jaime Legend. Tady jde o jiný příběh. Mnozí si pamatují restauraci přímo u moře, v řadě bývalých rybářských domků, která se jmenovala Jaime podle hlavy rodiny, Jaimeho Cañavateho. Status těchto budov byl komplikovaný: fungovaly na základě koncese, jejíž platnost vypršela. V roce 2025 byly stavby na Playa Babilonia částečně zbourány, včetně starého Jaime, který podle majitelů fungoval 59 let.

Do Guardamaru jsme přijeli v roce 1996 a už tehdy se zdálo, že Jaime tu byl odjakživa: nejprve jako skutečné chiringuito, později v trochu modernější podobě. Pokud ne Řím, tak alespoň Babylon – Playa Babilonia – se úřadům rozebrat podařilo. Restaurace ale v paměti místních zůstane dlouho: ceny byly nízké a ryby i mořské plody čerstvé.

Rodina měla také “městskou” restauraci blíž k parku – El Bleu. Do podniku u moře jsme chodili nesčetněkrát, do El Bleu jen jednou. Fusion kuchyně byla slušná, ale působila trochu nedotaženě. Teď podle mého názoru rodina udělala správný krok: rebranding, nový název Jaime Legend a po 69 letech práce začátek jako na čistém listu. Festival ñory a langostina je dobrý důvod objevit “nový” Jaime.

Ať máme všichni co nejvíc dobrých španělských restaurací.

Guardamar a Costa Blanca s Alegria

Guardamar není jen místem pro gastronomické výlety. Je to také jedno z měst na Costa Blanca, kde se přirozeně potkává moře, procházky, restaurace a klidnější rytmus života. Pokud po návštěvě začnete přemýšlet o životě u Středozemního moře, podívejte se do katalogu nemovitostí Alegria nebo do sekce služby ve Španělsku, kde najdete podporu při výběru, koupi i pronájmu nemovitosti.

Pro krátkodobý pobyt na pobřeží může být užitečná také sekce pronájmu ve Španělsku. A pokud chcete dál poznávat španělskou gastronomii a víno, přečtěte si Dmitryho články o tom, kde si ve Španělsku dát drink a rychle se najíst, a o vínech monastrell z Alicante a Murcie.

Užitečné odkazy

• Club Náutico Guardamar – otevřít na mapě
• Restaurante El Jardín – otevřít na mapě
• Edén Mar – otevřít na mapě
• Restaurante Jaime Legend – otevřít na mapě
• Origen Restaurante Guardamar – otevřít na mapě