10 navrhovaných opatření
- Vypracovat nový organický zákon o bydlení, protože vlastníci se bojí pronajímat a investoři – kupovat.
- Přijmout článek 544 bis trestního řádu, aby bylo vystěhování „okupas“ schvalováno službu konajícím soudcem a provedeno neprodleně.
- Kvalifikovat nezákonné obsazení bytu jako trestný čin (podvod) a uplatňovat čl. 250.1 trestního zákoníku, včetně osob, které vyhotovují padělané nájemní smlouvy.
- Setrvání v nemovitosti po skončení rekreačního pronájmu rovněž považovat za podvod a promítnout do téhož čl. 250.1.
- Zranitelnost nemůže být důvodem k pozastavení vystěhování „okupas“; ti by měli hradit elektřinu, vodu, daň z nemovitosti, hypotéku a další náklady.
- Upravit článek 9 zákona o bydlení, jenž nyní nestanoví právní následky při jeho nedodržení.
- Zavést registr neplatičů nájemného, jehož přípravy měly začít již v roce 2013.
- Kvalifikovat předkládání padělaných nájemních smluv jako procesní podvod.
- Upřesnit pojem „přistižení při činu“, aby policie mohla jednat bez obav ze ztráty zaměstnání a provést vystěhování do 24 hodin.
- Udělit společenstvím vlastníků právo zahajovat trestní řízení proti „okupas“.
Postoj soudce Magra
Podle soudce Magra nemůže být potřeba bydlení důvodem ani omluvou pro nezákonné obsazení cizího majetku: „Odpovědnost za sociální bydlení nese veřejná správa.“
Magra dále uvádí, že problém nezákonných obsazení vede k páchání trestných činů také ze strany vlastníků: „Pomalost soudů a prodlení s navrácením bytů nutí majitele platit ‚okupas‘, aby jejich nemovitosti opustili. To je také trestný čin. Tímto vznikají zločinecké skupiny, protože existují právní pobídky k nezákonnému usazování.“


